Meloun - o meloun kolem Liberce, ROČNÍK 2018

V tomto roce na světě vypukla nákaza virem Citrullus Vulgaris a úkolem účastníků bylo sesbírat vzácné ingredience pro vytvoření léku, který jim mohl zachránit život.

PŘÍBĚH

Ani letos nás počet startujících nezklamal a tak bylo o dramatičnost postaráno. Na start se postavilo 17 týmů a tak nás na přehradě bylo zas jak psů a cizí lidi za námi chodili, co se to proboha děje. Dělo se to, že těchto 34 uvědomělých lidí podstoupilo výběrové testování na přítomnost agresivního viru Citrullus Vulgaris, který v tu dobu řádil ve světě. Nejdříve museli účastníci sehnat peníze, protože toto vyšetření nebylo hrazeno z veřejného pojišťění. Běhali proto na přehradě tam a zpátky, plavali na molo a zpátky a takhle pořád dokola, než nasbírali 1200 Kč. Pak už jim lékaři udělali základní vstupní prohlídku a poslali je na specializovaná vyšetření po libereckých klinikách. Zde se vyšetřoval aktuální stav zraku, sluchu, jemné motoriky, síly, krátkodobé a dlouhodobé paměti. Městská etapa tedy byla (pro přihlížející) spíše zábavně groteskní, pro některé týmy však měla trpký konec. Nečekaně se totiž v mnoha vzorcích přítomnost viru prokázala a týmy tak musely začít jednat. 

Ihned po vyslechnutí diagnózy týmy narychlo odjely do Hrádku nad Nisou. V rekreačních středisku Kristýna už na ně čekal lékarník, který jim předal ochrannou roušku a podpůrné léky. Zároveň jim prozradil jediný, prozatím efektivní, způsob léčby - pití odluhu z výběrových léčivých bylin. Mapu, která se skrývala v bedně, získaly týmy až po prolomení zámku, jehož číselný kód plaval na vodě. S mapou noční etapy pak putovaly krajem a zastavovaly se na různých vyznačených místech, aby vyjádřily sounáležitost s dalšími nemocnými. 

V sobotu ráno byl sraz na zřícenině Roimund. Kdo chtěl, tak ještě svými znalostmi posbíral pár potřebných bodů. Nejdůležitější ranní záležitostí však bylo převaření získané vody z ledovce. I přesto, že by se kopeček mohl jmenovat větrná hůrka, oheň i var zvládli úplně všichni. Bohužel zde i pár týmů své putování zakončilo. Únava udělala své a tři týmy zde své účinkování utlo. Ostatních 14 týmů pokračovalo dál ve vytrvalém sbírání bylin.

Někdy se vzácné byliny nacházely i na nedostupných místech, jako třeba veprostřed skalní stěny, to se pak museli spustit po laně. I přes tyto a další nečekané překážky se do cíle dostalo 10 týmů. Zbylé čtyři týmy závod ukončily, ale i tak některé z nich dorazily do cíle. Čekal tam na ně totiž neodolatelný guláš a taky potlesk všech zúčastněných. 

OBLAST

městská páteční etapa: Liberec (přehrada, Husova, centrum, Perštýn)
a páteční večerní individuální přesun do hlavní oblasti - Hrádek nad Nisou, jezero Kristýna
noční etapa: Lužické hory
sobotní etapa: zřícenina Roimund - Krkavčí skály - Křižany - rybník Chrástná (Osečná)

Náročnost

městská etapa: cca 6 km
noční etapa: 10-50 km
sobotní etapa: 20/21 km
celkem: 36 - 77 km
K tomu musíme napsat, že je to zatím největší rozpětí, co Meloun pamatuje. 

BODOVÁNÍ

Pořadí v závodu bylo založeno na bodovacím systému s letošní novinkou a tou byl odpočet bodů za nápovědu a prozrazení stanoviště. V městské etapě bylo možné získat 70 bodů, z toho bylo 20 bonusových bodů pro 5 nejrychlejších týmů, které dorazily na Kristýnu. V noční etapě šlo nasbírat až 440 bodů a v sobotní etapě 120 bodů za ranní multistanoviště a 100 bodů za cíl. Maximální počet byl tedy 730 bodů. Bodování bylo známo dopředu.

CÍL A VÝSLEDKY

Letos to bylo bezesporu velmi náročné. I když každý rok se stává, že noční etapa zamíchá kartami. Co je však nevídané, že z celkového počtu 17 týmů jich 7 závod nedokončilo. Nejvíce týmy potrápilo zdraví, kdy se jim vrátily "staré šrámy". Pak také celková únava, pomalý postup nebo neshody ve strategii. Ale i o tom je Meloun. Takhle náročná výzva totiž prověří, jak si v týmu vzájemně rozumíte a jak zvládáte stres a únavu. Všichni co závod dokončili si zaslouží velké uznání a odměnou jim je nezapomenutelný zážitek, který sice bolel, ale nadšeně na něj budou ještě dlouho vzpomínat. 

Letos se v cíli jako první objevili lonští vítězové - Ten hodný a ta co (ne)přišla spolu s týmem Vyšší společnost. Jak je však v tabulce výsledků vidět, ani to na vítězství nestačilo a s nejvyšším počtem bodů zvítězil tým Slupky - Dan s Klárkou. Vzhledem k tomu, že museli narychlo odjet, máme putovní pohár uschovaný u nás a čeká tak na další souboj v roce 2019. Za zmínku ještě stojí sesterský tým Já a mé druhé já. Holky měly po vydatné noční procházce našlápnuto na neskutečný výkon, bohužel je ale stopnul zvrtnutý kotník.